Velikonoční zvyky a tradice
Pašijový týden (Svatý, Velký)
Pašijový týden, říká se mu také Svatý nebo Velký, začíná po Květné neděli, která je letos 24. března 2024. Slovo „pašije“ pochází z latiny a v překladu znamená umučení. Všichni křesťané si připomínají poslední týden Ježíšova pozemského života, jeho smrt a vzkříšení.
O Pašijovém týdnu se v domácnostech mohutně uklízí, vymetají pavučiny, myjí se okna, drhnou podlahy. Čtou se příběhy (pašije) o posledním týdnu pozemského života Ježíše Krista, o jeho utrpení, ukřižování a zmrtvýchvstání. Každý den v tomto týdnu má svoje jméno a váží se k němu nějaké tradice a zvyky.
Květná neděle (Pašijová)
V tuto neděli se zdobily kostely květy, u nás nejčastěji kočičkami a vrbovými větvičkami. Symbolizují příchod Ježíše Krista do Jeruzaléma a jeho vítání. Při bohoslužbách se v kostelích předčítají pašije, tedy příběhy s tématem umučení Ježíše.
Modré pondělí
Modré se mu říká proto, že se v kostelech v tento den vyvěšovaly modré látky. Dětem začínaly dny volna.
Žluté úterý (Šedivé)
Pojmenování dostalo toto úterý asi podle starého zvyku, kdy ten, kdo zkrachoval, musel nosit celý rok žlutý klobouk a mohl si ho sundat pouze v tento den.
Začíná velký úklid ve staveních i okolo nich. Lidé se scházejí v kostele, poslouchají pašije, zpívají a dopřávají si dobré jídlo.
Škaredá středa (Sazometná, Černá, Smutná)
Tento den provedl Jidáš škaredý skutek, zradil Ježíše a za udání dostal 30 stříbrných.
V chalupách pokračuje velký úklid a vymetají se saze z kamen a komínů.
O škaredé středě by se podle pověry neměl nikdo škaredit, protože by se pak mračil každou středu až do další Škaredé středy, tedy po celý rok.
Velikonoční zvyky a tradice
Zelený čtvrtek (Lkavý)
Ježíš jedl o své poslední večeři jen „zelená jídla“, tedy zeleninu a bylinky. Zelená je zároveň barvou naděje. Původně se tomuto čtvrtku říkalo Lkavý, protože lidé plakali nad ukřižováním Ježíše. Zelená tady má ještě jeden význam, který souvisí se zeleným rouchem, to se používalo, když se znovu přijímali kajícníci mezi věřící.
Zeleným čtvrtkem začínají pro křesťany nejvýznamnější svátky v roce a přísný půst.
Hospodyňky se ještě před východem slunce dávají do úklidu. Všechno smetí ze stavení musejí vynést někam na rozcestí, kdyby to totiž neudělaly, tak by se podle pověry v domě usadily blechy. Vyhánějí se také myši a pavouci. K tomu se používala lžíce, kterou se bouchalo o hmoždíř.
Podle dávné tradice se na Zelený čtvrtek naposledy rozezní kostelní zvony, které pak odlétají do Říma, aby si tam doletěly pro papežovo požehnání. Pokud by zvon neodletěl, přineslo by to do vesnice neštěstí.
Úlohu zvonů pak až do Bílé soboty převezmou řehtačky a klapačky, se kterými běhají po vesnici hlavně chlapci. Řehtáním zahánějí zrádného Jidáše. Na Valašsku jezdili kluci na trakaři.
Tak jako Ježíš jedl o své poslední večeři zelená jídla, tak si také naši předci dávali k jídlu hrách, špenát či kopřivy. A také žáby, jejichž stehýnka byla oblíbenou pochoutkou. Na Zelený čtvrtek byste měli jíst něco zeleného také proto, aby vás nebolelo v krku.
Velikonoční zvyky a tradice
Jidášky
Jako upomínku na Jidášovu zradu se pečou velikonoční jidášky. Mají tvar zamotaného provazu, na kterém se Jidáš oběsil. Jidášky se jedly s medem proto, aby byl člověk zdravý. Podle další pověry je to prý proto, aby člověka neuštknul had. Kousky jidášků se mají také hodit do studny, aby v ní byla celý rok čistá voda. Jidášky se také dávaly dobytku, opět to souviselo se zdravím a sílou.
Vyzkoušejte recept na tradiční jidášky podle starého receptu z Krkonoš
- 500 g polohrubé mouky
- 250 ml vlažného mléka
- 30 g droždí
- 100 g tuku
- 70 g cukru
- 2 žloutky
- špetka soli
- citrónová kůra
- 1 žloutek na potření
Nejdříve si připravíme kvásek. Do hrnku rozdrobíme droždí, rozmícháme na kašičku se špetkou cukru, lžící mouky a několika lžicemi vlažného mléka. Necháme 15 minut vzejít.
Tuk utřeme se žloutky a cukrem, přidáme citrónovou kůru. Poté vzešlý kvásek, mouku, sůl a mléko. Zděláme těsto a necháme asi hodinu kynout.
Těsto rozdělíme na kousky, vyválíme z nich váleček a splétáme z nich provazce. Ty pak pomažeme rozšlehaným vajíčkem a upečeme. Můžete vytvořit i jiné tvary, dnes se fantazii meze nekladou.
Jidášky se pečou z kynutého těsta. Jak s ním pracovat, jsme psali tady:
Zdroj: Wikipedie a kniha Tradiční český rok
Vyzkoušejte také naše další vynikající recepty:
Mazanec. 7 vynikajících receptů od klasických po netradiční. Kynutý, tvarohový i kváskový
Velikonoční beránek. 9 snadných receptů a tipů, aby se vždycky povedl
Sváteční řezy na plech. 9 receptů na rychlé a snadné řezy na oslavu i ke kávě
Všechny recepty pak najdete v rubrice GASTRONOMIE A RECEPTY
