Některé obyčeje se zachovaly dodnes, jiné upadly v zapomnění. Pátrali jsme v moudrých knihách a našli ty, které jsou zvláštní, úsměvné a mnohdy až bizardní. Dodržujete některý z nich?
Vánoční zvyky
Co se smělo, nesmělo, co by se mělo a nemělo dělat o Štědrém dnu
O Štědrém dnu se nesmělo zametat, protože by se mohly z domu vymést duše zemřelých předků, které tam žijí. Rozzlobily by se a rodině, která je takto vymetla z domu, by se pak celý rok mstily.
O Štědrém dnu se nesměly zvedat věci ze země, bílit stěny, vylévat voda na dvůr, prudce vstávat od stolu a vynášet popel. Nesmělo se příst, tkát, plést ani šít. To všechno proto, že by se duchové mohli postarat o neúrodu lnu, konopí a obilí.
O Štědrém dnu se nesmělo hlasitě mluvit ani se smát, aby se tím nerušili mrtví.
Na Štědrý den bylo zakázáno cokoliv koupit, prodat nebo půjčit, aby se nepřivolalo neštěstí.
Na Štědrý den se nesmělo kýchat, protože by mohl umřít někdo z přátel.
Hospodyně nesměla vstávat od štědrovečerní večeře, protože by neseděly slepice na vejcích.
Během tohoto posvátného večera nesměl nikdo sedět proti dveřím do ulice, aby on nebo někdo z rodiny nezemřel.
Dalším rozšířeným štědrovečerním obyčejem bylo klást slámu do jizeb a kostelů, aby si lidé připomněli, že se Ježíš Kristus narodil ve chlévě. Zároveň měl tento zvyk i zcela jiný význam, mělo se upozornit a poukázat na necudnosti, které se na slámě dělaly.
O svátcích se sypaly do sklenic různé druhy obilí. Předkové pak plnou sklenici postavili pod vánoční stromek, aby se příští rok urodilo hodně obilí. Někdy se k obilí přidával i česnek a cibule, aby i toho bylo dostatek.
Bohatou úrodu na stromech mělo zajistit, když si hospodyně otírala o kmeny stromů ruce od těsta při zadělávání na vánočku.
Podle lidových představ mělo úrodu ovoce ovlivnit klepání na kmeny stromů a zahrabávání slupek z ořechů ke kořenům. Magický účinek tohoto obyčeje byl ještě mnohem silnější, když ho prováděli lidé nazí.
Úrodu ovoce mělo přivodit také napodobování zdravého košatého stromu. Jak se to dělalo? To poslala hospodyně dívky do zahrady a ty slabší musely nosit ty silnější.
Pro lepší úrodu se také zakopávaly do země zbytky ze štědrovečerních pokrmů.
V okolí Prahy měli tento zvyk – děti schované pod stolem napodobovaly kvokání slepic. Čím více kvokaly, tím větší počet kuřat se vylíhl.
Důležité bylo zachování zdraví lidí i dobytka, proto hodně zvyků směřovalo právě tam. Proti nemocem a úrazům mělo chránit ostří sekyry. Dvě zkřížené sekyry se položily na zem pod štědrovečerní stůl. Chránit před nemocemi měl i česnek.
K rozšířeným obyčejům patřilo omotávání noh u stolu řetězem, aby prý nikoho v domě nebolely nohy.
Magický význam měl v tento sváteční den první a poslední. Kdo bude někde první o Štědrém dnu, bude po celý rok zdravý, svěží a veselý, kdo bude poslední, toho čeká smutný rok.
Posvátný význam měl oheň. Lidé o Štědrém dnu projevovali úctu ohni tím, že při večeři házel hospodář nebo hospodyně do ohně kousek housky, chleba a jiných štědrovečerních pokrmů.
Úroda se předpovídala i podle hvězd. Když jich byla o Štědrém večeru obloha plná, znamenalo to, že slepice snesou hodně vajec a vůbec bude úrodný rok.
Zdroj: Vánoce v české kultuře (Václav Frolec) a Wikipedie
Když už jsme u těch Vánoc, víte, kde se u nás vzal vánoční strom? Přečtěte si o jeho historii:
Vánoční strom. Víte, od kdy se zdobí a proč je právě jehličnatý stromeček symbolem Vánoc?
