Velikonoční zvyky a tradice
Květná neděle, Modré pondělí, Žluté úterý, Škaredá středa a Zelený čtvrtek. O zvycích a tradicích, které po staletí dodržovali naši předci, jsme psali tady:
Teď se posuneme dále k Velkému pátku, Bílé sobotě a dojdeme až k Velikonocům.
Velký pátek (Tichý)
Velkému pátku se také říká Tichý, protože mlčí kostelní zvony i varhany. Je to den smutku a připomínka umučení Ježíše na kříži.
V tichosti se lidé chodí do kostela zahaleného do černé barvy pomodlit a podívat na „boží hrob“, který tam pro své věřící připravuje kostelník. Má to magickou atmosféru, vše je v černém a dominantou je boží hrob. Září lampy a svíčky.
Před východem slunce lidé běželi k potoku, voda o Velkém pátku měla zvláštní moc. Pouze v tento den z nich mohla smýt hříchy, vrátit jim krásu, zdraví a vitalitu, ochránit je před nemocemi. Ale pozor, krásnější mohl být jen ten, kdo druhé nepomlouvá.
Do vody se zaháněl i dobytek, aby byl po celý rok zdravý. Po vodě se pouštěly dřevěné křížky.
V tento den se prý otevírají hory a skály, aby vydaly poklad. Ovšem ne všechny, ale pouze ty, které dávají znamení v podobě záře nebo třpytivého kapradí. Tato pověra vychází z toho, že Ježíšův hrob byl vytesaný do skály.
O Velkém pátku bychom si neměli nic půjčovat, věci by mohly být začarované. Nesmělo se také orat, kopat ani sít. Nepralo se, protože voda na máchání se považovala za Ježíšovu krev. Před svítáním se chalupy i stáje kropily svěcenou vodou, která měla všechny ochránit před nemocemi.
Bílá sobota
Ježíš leží v hrobě, nekonají se mše a všude vládne ticho. Vše se ale o Bílé sobotě mění. Končí půst, který trval 40 dnů, a do života opět vstupuje radost. Z Říma se vracejí zvony a jejich zvonění má večer kouzelnou moc. Lidé se za zvuku zvonů myli v pramenité vodě, aby byli celý rok zdraví.
Před kostelem se světil nový oheň. Ten starý se uhasil i v chalupách a hospodyňka vzala ohořelé poleno a běžela ke kostelu pro nový vysvěcený oheň, kterým pak znovu kamna podpálila. Z ohořelého kostelního dřeva se udělal kříž, ten se zapíchl do pole, aby byla velká úroda. Louky se pak sypaly popelem. Na zahradách se třáslo ovocnými stromy a stříkala se na ně voda, aby se probudily ze zimního spánku a byly zdravé a silné.
Ženy pečou beránky a mazance, děvčata zdobí vajíčka, kluci pletou pomlázky a chodí od domu k domu pro výslužku.
Upečte si beránka a mazanec podle některého z našich vynikajících a ověřených receptů. Najdete jich tady 18 a určitě si vyberete.
Velikonoční beránek. 9 snadných receptů a tipů, aby se vždycky povedl
Mazanec. 7 vynikajících receptů od klasických po netradiční. Kynutý, tvarohový i kváskový
Pro ty, kteří to letos nestíhají, přidáváme ještě jeden recept, jak připravit domácí mazanec snadno a rychle. Nechcete mazanec kupovat, ale zároveň nemáte čas na dlouhou přípravu? Je tu jedno řešení. Upečte ho ze směsi na buchty.
Velikonoční mazanec snadno a rychle
Nejrychleji a nejjednodušším způsobem připravíte mazanec ze směsi na Buchty. Těsto můžete udělat i v domácí pekárně a mazanec upéct v troubě.
- 1 balení Buchty Dr.Oetker
- 150 g rozpuštěného zchladlého másla
- 200 ml vlažného mléka
- 2 lžíce rumu
- rozinky, sekané oříšky, mandle, kandované ovoce podle chuti
Na potření a posypání:
- 1 rozšlehané vejce
- 25 g sekaných mandlí
Na přípravu těsta přidáme do směsi na Buchty máslo, mléko, aroma nebo rum, rozinky, oříšky a kandované ovoce. Těsto připravíme podle návodu na obale. Dáme na teplé místo na 45 až 60 minut vykynout.
Vykynuté těsto vyklopíme na vál a zpracujeme mazanec, který položíme na plech vyložený papírem na pečení a necháme na teplém místě ještě 20 minut kynout. Poté potřeme rozšlehaným vejcem, posypeme mandlemi a ve středu ostrým nožem nakrojíme do kříže. Vložíme do předehřáté trouby a pečeme.
- Elektrická trouba: 180 °C
- Horkovzdušná trouba: 160 °C
- Plynová trouba: stupeň 3-4
Doba pečení: asi 25 minut
Velikonoční zvyky a tradice
Velká noc
Noc ze soboty na neděli se jmenuje Velká, název Velikonoce je odvozený právě od ní. Je to noc zmrtvýchvstání Páně a začátek svátků jara. Staré končí a nové začíná, příroda se probouzí ze zimního spánku a koloběh života je zase na začátku. Božím hodem velikonočním začínají Velikonoce.
Zdroj: Wikipedie a kniha Tradiční český rok
Určitě se vám budou líbit i naše další recepty:
Nejlepší recepty na dorty. Nadýchané korpusy i lahodné krémy
