Volmanova vila. Zajímavosti z historie, příběh majitele a jeho rodiny
Josef Volman se k vile i velkému majetku dopracoval sám svojí pracovitostí, zkušenostmi a také tím, že byl ve správný čas na správném místě, neboť kus štěstí hraje v životě i v podnikání vždycky důležitou roli.
Narodil se v Žebráku, kde měl jeho otec malou kovodílnu. Žádnou z navštěvovaných škol v Čechách nedokončil, sbalil tedy kufr a vydal se do Spojených států, tam nakonec přece jen dostudoval i pracoval. V Americe se oženil a v roce 1910 se spolu s manželkou Ludmilou vrátili do vlasti. Josef koupil pozemek v Čelákovicích a začal tu podnikat. Vyráběl obráběcí stroje a dařilo se mu velmi dobře.
Úspěšné podnikání přerušila válka a Josef musel narukovat. Podařilo se mu ale z fronty uprchnout. Když se manželka o jeho dezerci dověděla, vydala se ho hledat, což asi tenkrát nebylo vůbec snadné a asi i dost riskantní. Dobrodružnou cestu zpátky domů podnikli spolu a Josef nakonec válku přečkal v bezpečí.
V meziválečném období se výroba opět rozjela a v roce 1940 měla továrna 2 500 zaměstnanců a 260 učňů.
Josef Volman byl v Čelákovicích velmi váženým občanem. Podporoval místní spolky, kulturu, dobročinné akce i výstavbu bytů pro zaměstnance. Za druhé světové války pomáhal ilegálnímu odboji a ukrýval část Masarykovy knihovny a archívu.
Stavba Volmanovy vily
Josef Volman si v roce 1937 vybral na doporučení přátel dva mladé architekty, kteří se tehdy ještě nemohli prezentovat žádným významným projektem. Jiří Štursa a Karel Janů měli na vilu rozpočet 1 milion korun. Museli se vejít přesně do této částky, ani víc, ani míň. Volman jim projekt dvakrát vrátil, poprvé byl o 50 000 Kč levnější, podruhé zase o něco málo dražší. Rozkaz přece zněl jasně!
Jedna vila nebo 333 aut
Jakou hodnotu měl v době první republiky milion? Za 3 000 Kč se prý tehdy dal pořídit slušný automobil. Za vilu byste si tehdy mohli koupit asi 333 aut.
Proč si Josef Volman nevybral věhlasného architekta Ludwiga Miese van der Rohe, který o pár let dříve navrhl slavnou vilu Tugendhat? Nejspíš to byla právě otázka peněz, majitelé brněnské vily na ni měli mnohem vyšší rozpočet než čelákovický podnikatel.
Stavba vily probíhala v letech 1938–1939. Továrník Volman se do ní nastěhoval se svou adoptivní dcerou Ludmilou. Manželku už neměl, zemřela v roce 1933, tedy dříve, než se stavba začala realizovat. Vila byla velmi moderní, ale původní vybavení v ní rozhodně ve funkcionalistickém stylu nebylo.
Co mají společného Volman a Stalin?
Možná vám něco říká jméno Jiří Štursa. Pokud si ho spojíte s tím, kdo se podílel na stavbě památníku Stalina na Letné, pak tipujete správně. Opravdu to byl tentýž architekt, který navrhl spolu se svým kamarádem a kolegou Karlem Janů vilu Josefu Volmanovi, pak o pár let později společně se svou manželkou Vlastou podstavec a okolí pomníku věnovanému sovětskému diktátorovi.
Ludmila a Jiří
Volmanova dcera Ludmila (1920–1982) se v roce 1941 provdala za inženýra Jiřího Růžka (1918–2010). Nebylo to ovšem tak jednoduché, snoubenec musel nejdříve budoucímu tchánovi dokázat, že je schopný převzít vedení podniku. Ve zkoušce obstál na výbornou, dostal tedy za ženu Ludmilu a prosperující továrnu k tomu. Fabriku pak úspěšně vedl až do znárodnění v roce 1948. A tady se začíná psát další příběh manželů, továrny i vily. Příběh velmi smutný.
Ludmila s dětmi emigruje do Francie s tím, že Jiří dořeší neodkladné záležitosti a za pár dnů přijede za nimi. Jenže ho někdo udal, na hranicích ho chytili, odsoudili za krádež věcí (jeho osobních, které si chtěl vzít s sebou na památku) a dostal 10 let. Ani pak mu ale komunisté nedovolili opustit vlast a vydat se za rodinou. Setkal se s ní až po 20 letech v roce 1968. Své děti tedy vůbec neznal a ani ony jeho, byl to pro ně vlastně cizí člověk, ke kterému si těžce hledaly cestu.
Volmanova vila po roce 1948
A jak to bylo s vilou dále? I s továrnou ji získal národní podnik TOS Čelákovice. Nejdříve sloužila ke kulturním a společenským akcím, v letech 1952 až 1990 v ní byla školka. Jiří Růžek získal vilu zpět v restituci, jenže byla v neutěšeném stavu a na její rekonstrukci neměl peníze ani sílu, bylo mu tehdy už přes 70 let. Jeho potomci o ni zájem neměli. Dílo zkázy mělo být dokonáno, vila velmi rychle chátrala, stala se útočištěm pro bezdomovce a feťáky, kteří z ní ukradli všechno, co se dalo prodat a zpeněžit. V roce 1996 vilu od Jiřího Růžka koupila skupina čelákovických podnikatelů a začala její záchrana, která vlastně pokračuje dodnes.
3 tipy a rady na výlet do Čelákovic i na prohlídku Volmanovy vily
Pokud máte rádi funkcionalistické stavby, pak Volamanova vila určitě stojí za návštěvu. V porovnání s vilou Tugendhat je skromnější, nenajdete tady žádnou onyxovou stěnu, materiály použité na její stavbu byly také mnohem levnější. Někteří říkají, že se jim ale líbí více než její slavnější sestra.
Vstupenky jsou vyprodané na měsíce dopředu, ale pokud napíšete rovnou na mail do vily, možná budete mít štěstí a nějaká se tam ještě najde.
Vydáte-li se na výlet do Čelákovic, spojte návštěvu Volmanovy vily s krásnou a nenáročnou procházkou do Lázní Toušeň, Káraného, Brandýsa nad Labem nebo třeba dojděte až do Přerova nad Labem do Polabského národopisného muzea, které také stojí za prohlídku.
Zdroj: www.vilavolman.cz, kniha Volmanova vila – Klenot české meziválečné architektury (Jolana Tothová a kolektiv), vydalo nakladatelství Argo v roce 2020
Vydejte se na výlet také do těchto krásných míst:
Königsmühle je tajemné místo se zvláštní energií a pohnutým osudem
Riegrova stezka. Tip na výlet romantickým údolím řeky Jizery
Kouty nad Desnou. Pěší výlet s exkurzí do elektrárny Dlouhé stráně. Tipy a rady na cestu
Tip na cyklovýlet. Start: Poděbrady. Cíl: Bučický mlýn
Mystická hora Radhošť ještě nevydala všechna svá tajemství
Ještěd. Jednodenní výlet a doporučená trasa s parádními výhledy
