Radohošť a Radegast
Radhošť byl sídlem Radegasta, pohanského boha úrody, sklizně, hojnosti a pohostinnosti. Údajně tady také pobývali slovanští věrozvěstové Cyril a Metoděj. Bylo to kultovní místo pro staré Slovany, tady uctívali svoje bohy i mocného Radegasta. Ve středověku sem chodili hledači pokladů, skrývá se tady prý zlatá socha Radegasta. Podle pověsti ji sem ukryli pohanští kněží, aby se jí nezmocnili křesťané. Socha stála ve svatyni, kde pohani při svých rituálech obětovali zvířata a možná i lidi. Cyril a Metoděj přikázali sochu strhnout a spálit, ale pohani ji stačili ukrýt. Okolí hory bylo také oblíbeným místem, kam se slétaly čarodějnice. O filipojakubské noci (noc z 30. dubna na 1. května) si dávaly dostaveníčka na Skalíkové louce a z velké dálky byl vidět jejich pekelný rej.
Radhošť je protkán podzemními chodbami
Hora je protkána spletí podzemních chodeb a jeskyní, o kterých nevíme, k čemu vlastně byly. Místní říkají jeskyním „ďury“. Chodby údajně vedou k Velehradu, Jablunkovu a do Turce. Měla by se tu také skrývat Radegastova svatyně, zbojnické poklady a stříbrné rampouchy. Podle pověsti se prý ovečky, které se na jednom kopci ztratí, na druhém se objeví.
Tajemné jeskyně
V 15. století místní pastevci používali jeskyně jako úkryt před špatným počasím a jako skladiště pro sýry a výrobky z ovčího mléka. Známá je jeskyně Volařka, svislá jáma široká 2 a hluboká 3 metry. Na ní navazují chodby, které končí v zásypech. Je ukrytá v lesích nedaleko vrcholu Radhoště. Druhou větší jeskyní je Cyrilka nedaleko Pusteven poblíž stejnojmenného altánu. Má 370 metrů a je tak nejrozsáhlejším pseudokrasovým prostorem na Moravě. Je také zimovištěm netopýrů. Jeskyně zvaná Radochova studna nebyla dosud objevena. Dále se tady nachází několik malých jeskyní. Jeskyně nejsou veřejnosti přístupné.
Ukrytý poklad
Cestu k pokladu popsal Jan Šebesta v dochovaném rukopise z roku 1830. Podzemní trasa s řadou tajných znamení směřuje k rozsedlině, kde teče voda, přes kterou vede dřevěná lávka k železným dveřím, za kterými se poklad ukrývá. Roku 1848 se ho se vypravili hledat místní lidé. Třem z nich se podařilo dojít až do rozlehlé podzemní síně, ale tam jejich putování skončilo a museli se vrátit zpět bez pokladu. Narazili na valící se vodu, přes kterou nevedla lávka, ale shnilá kláda. Možná to ale bylo úplně jinak. K tomuto místu se totiž váže ještě jedna pověst, podle které poklad hlídá velký černý pes a nikoho k němu nepustí. Možná proto je tam dodnes. Kdo ví?
Cesta z Pusteven na Radhošť
Když půjdete z Pusteven po modré turistické značce Cyrilometodějskou stezkou, dojdete na vrchol Radhoště, který měří 1 129 metrů. Cestou se můžete zastavit v altánu Cyrilka. Je z něho krásný výhled na Pustevny. Tento úsek je hodně do kopce a cesta strmá a kamenitá. Altán se ale dá obejít po asfaltce. Další zastávkou bude socha Radegasta a pak krásnou hřebenovou lesní cestou s nádhernými výhledy dojdete pohodlně až ke kapli svatého Cyrila a Metoděje. Posedět a dát si něco dobrého můžete v hotelu Radegast kousek od kaple. Celá trasa měří asi 4 km.
Socha Radegasta
Autorem sochy je akademický sochař Albín Polášek. Frenštátský rodák na něm pracoval od roku 1924 a roku 1930 mu dal konečnou podobu. Radegast má mužské tělo, tvář lva a hlavu býka. V pravé ruce drží roh hojnosti a v levé sekeru. Od roku 1931 stál na cestě, která vede z Pusteven na vrchol Radhoště. Nyní je tento originál umístěný na radnici ve Frenštátě pod Radhoštěm, od roku 1998 stojí na jeho místě kopie sochy Radegasta.
Instalace sochy Radegasta v roce 1931 doprovázely dvě dramatické události. Nejprve auto, které sochu vezlo, uvízlo v zatáčkách u Pusteven a vyprošťovat ho muselo 6 párů koní. U sochy drželi čestnou stráž vojáci, ale přišla prudká bouře s hromy a blesky a jednoho vojáka blesk zabil. Někteří lidé věřili, že ostatní pohanští bohové si tam sochu Radegasta nepřáli.
Místní lidé věří, že Radegastova socha chrání celý kraj, pokud ale stojí na svém kopci. Když ze svého místa zmizí, nastanou zlé časy nebo nějaké neštěstí. V roce 1996 byla socha odvezena a až za 2 roky nahrazena kopií. Roku 1997 postihly kraj katastrofální záplavy, neměl ho kdo chránit, protože tehdy Radegast na místě nebyl.
Kaple svatého Cyrila a Metoděje
Kaple byla na Radhošti postavena v byzantském slohu roku 1898. V roce 1926 pak rozšířena o ochozy a zvonici a obložená šindelem. Má krásný interiér a známá je především kopie obrazu Valašská madona od Adolfa Liebschera. Albín Polášek je pak autorem sousoší svatého Cyrila a Metoděje, které pochází z roku 1931. Před kaplí stojí od roku 1905 kamenný kříž.
3 tipy Velkého ucha
1/ Radhošť a Pustevny jsou oblíbeným a hojně navštěvovaným místem, proto je lepší se tady vypravit ve všední dny. Pokud se sem chytáte o letních prázdninách, pak to platí dvojnásob. O víkendech za pěkného počasí počítejte s tím, že tady bude poměrně plno.
2/ Trasu můžete absolvovat i na kole, s kočárkem i s pejsky. Naší Elišce (je to na fotkách ta, co vypadá jako liška) se tam moc líbilo a výlet doporučuje všem psím kámošům!
3/ Autem vyjedete na Pustevny z Prostřední Bečvy a necháte ho pak na placeném parkovišti. Z druhé strany z Trojanovic vede na Pustevny sedačková lanovka.
Zdroj: Nejkrásnější výlety na tajemná místa (Petr David, Vladimír Soukup), Tajemná místa Česka (Jitka Lenková), Wikipedie
Kousek odtud v Rožnově pod Radhoštěm je nádherný skanzen. Až se budete toulat v těchto nádherných končinách, určitě si tam udělejte výlet. Píšeme o něm TADY.
Další tipy na vaše báječné výlety:
Šumava. 7 tipů, kam vyrazit na pěší výlety od jara do podzimu
Ještěd. Jednodenní výlet a doporučená trasa s parádními výhledy
Riegrova stezka. Tip na výlet romantickým údolím řeky Jizery
