Ferraty, nebo také “železné” či “zajištěné cesty”, jsou stále oblíbenější formou vysokohorské turistiky. Především v Evropě jich nalezneme nespočet. Ferraty v Jižním Tyrolsku patří k nejkrásnějším. Ubytovat se můžete v jejich bezprostřední blízkosti třeba na farmách sdružení Roter Hahn.

Co jsou ferraty

„Via Ferrata“ jsou horské cesty v náročném terénu. Jejich schůdnost zajišťují lana, žebříky a mosty, které tak propojují jinak izolovaná místa a cesty. Ke zdolání ferrat je zapotřebí alespoň základního horolezeckého vybavení, mezi které patří kvalitní turistická obuv, sedací úvaz, přilba, jistící karabiny, smyčky a další.

Historicky první ferratou je ta vedoucí na rakouský Hohe Dachstein, která vznikla v roce 1843. K většímu rozmachu vysokohorských cest došlo během první světové války, jejichž prostřednictvím byly totiž hlídány hranice na italsko-rakouské frontě v Dolomitech. K boomu ferrat dnešní podoby došlo v šedesátých letech, v Jižním Tyrolsku pak hlavně v letech osmdesátých minulého století.

Ferraty lze dle náročnosti rozdělit do několika skupin. V Itálii ji určuje barva. Modré jsou velmi snadné, zajištění na těchto cestách slouží spíše ke zvýšení jistoty. Červeně označené cesty jsou středně obtížné. Nejobtížnější ferrraty jsou označeny barvou černou a odpovídají v rakouském značení cestám náročnosti D a E. Jsou určené výhradně zkušeným turistům a v některých případech je nutná i přítomnost průvodce.

Ferrata Masare a Ferrata Rotwand

Jižní Tyrolsko nabízí mnoho ferrat všech obtížností. Jednou z těch méně náročných je Via Ferrata Masare. Vede od horské chaty Paolina v nadmořské výšce 2 125 metrů, která je dostupná sedačkovou lanovkou z městečka Carezza. Zdolání této šest kilometrů dlouhé trasy zabere přibližně čtyři hodiny. Nad městečkem navíc začíná další vysokohorská trasa – Via Ferrata Rotwand.

Ferrata Torre di Toblin

Velmi oblíbená a frekventovaná je jednosměrná ferrata Torre di Toblin s vrcholem ve výšce 2 617 metrů nad mořem. Řadí se mezi náročnější a vede v místech původní vojenské žebříkové cesty. Na jejím začátku čeká turisty náročné lezení. V její blízkosti najdete farmu Kerschbaumhof, na které ochutnáte místní delikatesy z domácích produktů jako je tradiční špek, klobásky, ale i marmelády a ovocné šťávy. V blízkosti farmy se nachází i další ferrata. Ta se řadí mezi kratší, půldenní. Jedná se o obousměrnou starou válečnou trasu, která vede skalními tunely vybudovanými během první světové války až na vrchol Monte Paterno (2 685 m.n.m.). V tunelech se často tvoří ledové plochy ještě dříve, než začne zimní sezóna, proto je ferrata zpřístupněna omezeně. Začíná u Rifugio Auronzo v nadmořské výšce 2 320 metrů, kde je jak parkoviště, tak zastávka autobusové dopravy.

Ferrata Tabaretta

Jednou z jednoznačně nejnáročnější ferrat v oblasti Alto Adige i v Evropě je ferrata Tabaretta, začínající nad vesničkou Sulden. K jejímu zdolání je třeba jištění, dobrá fyzická kondice, četné zkušenosti a hezké počasí. Tato vysokohorská cesta je náročná především tím, že není vybavena žádným umělým jištěním, pouze jistícím lanem a nenabízí možnost jejího předčasného ukončení či změnu trasy. Její vrchol se nachází v nadmořské výšce 3 036 metrů. V blízkosti této jedinečné ale velice náročné vysokohorské ferraty s výhledem na severní část pohoří Ortles se lze ubytovat na farmě Hof am Schloss. Zde můžete zregenerovat své svaly a z tradičních domácích výrobků i pokrmů nabrat sílu na další putování.

Via Ferrata Hoachwool

Nedaleko lezeckého parku Juval v blízkosti jihotyrolského městečka Naturns se nachází i Via Ferrata Hoachwool. Tvoří ji náročná lezecká stěna i visutý most. Cesta vede nejen úchvatnou přírodou, ale i kolem hradu Juval. Z vrcholu můžete sejít po svých nebo se svézt lanovkou Unterstell. V Naturns se lze ubytovat na statku Pirchhof či se alespoň občerstvit ve farmářském šenku.

Zdroj informací: Roter Hahn a Wikipedie

Netroufnete si na ferraty, ale máte rádi hory? Pak se podívejte, co se dá dělat třeba u nás na Šumavě.