O tom, že jsou klíšťata nebezpečné potvory, se kterými si není radno zahrávat, ví určitě každý. Víte o nich ale ještě něco více?
Klíšťata. 8 zajímavostí, které o nich možná nevíte
1/ Většina z nás se před rizikem chycení klíštěte chrání převážně v období letních prázdnin. Hlavní sezóna výskytu klíšťat je ale na jaře a na podzim. Při vysokých teplotách zalézají klíšťata pod zem a naopak nejraději mají vlhko. Málokdo ví, že začínají být aktivní již při 5° C.
2/ Mezi lidmi koluje mýtus, že si klíšťata vybírají svou oběť podle krevních skupin. Klíště v prvé řadě reaguje na zápachy, které každý tvor vydává. Pak už jen vyčkává na ten správný okamžik, kdy se člověk nebo zvíře dotkne vegetace, aby se na něj mohlo zachytit.
3/ Klíště může po těle člověka lézt celé hodiny, než najde vhodné místo k přisátí. Nejčastěji si vybírá části pokožky, které jsou jemné a mají trochu zvýšenou vlhkost – třísla, podpaží, přední stranu břišní, podkolení jamky či místo za ušima. Objevily se i případy, kdy se klíště přichytilo na oční spojivku či zevní genitálie. U dětí je zapotřebí zkontrolovat okolí hlavy a mezi vlasy.
4/ Jedno z onemocnění, které můžeme od infikovaného klíštěte chytit, je klíšťová encefalitida. Standardními příznaky jsou bolest hlavy, únava, bolest svalů či kloubů. Ve druhé fázi se přidává také zvracení či horečka. Jasným a ne zcela známým příznakem je také ztuhnutí šíjových svalů, kdy člověk není schopen dát bradu na prsa. S takovými obtížemi je vhodné se okamžitě odebrat do nemocnice, kde neurolog, případně infektolog potvrdí nebo vyvrátí diagnózu. Jedinou prevencí, proti nákaze klíšťovou encefalitidou je očkování.
5/ Další způsob, jak se můžeme nakazit klíšťovou encefalitidou, je potrava. Virus klíšťové encefalitidy je vylučován i mlékem. Nakazit se můžeme z mléka, které nebylo tepelně zpracováno – pasterizováno. První velká epidemie, dodnes největší v Evropě, byla v roce 1951 na Slovensku. V průběhu epidemie tam onemocnělo asi 600 lidí.
6/ Život klíštěte je složen ze třech vývojových stádií – larva, nymfa a dospělé klíště. Larva je velice drobná a většinou se přisává na drobné savce nebo ptáky. Nymfa je o trochu větší a oproti larvě si vybírá k přisátí o něco větší zvířata – psy, kočky či lišky. Nasátá nymfa odpadne a projde metamorfózou v dospělé klíště – imago. Je pozoruhodné, že proto, aby klíště dopělo, potřebuje tři různé hostitele z odlišných ekologických skupin. Je proto možné, že se klíště může nakazit například od zvířete, se kterým vy vůbec nemusíte přijít do kontaktu. Vývojový cyklus klíštěte může trvat 2 až 3 roky.
7/ Zajímavostí také je, že krev saje jen samička a bez potravy vydrží i rok. Samec žije ze „zásob“, které sál v době, kdy byl nymfou. Jiná klíšťata, např. africká, jsou schopna nesát i deset let.
8/ Dospělá samička klíštěte vydrží sát 10-12 dnů. Týká se to samozřejmě jen zvířecích hostitelů, člověk by si něčeho podobného jistě všiml. Klíště může nasátím krve zvětšit svůj objem až 200x.
Tak co? Věděli jste o nich všechno?
Další informace o klíšťatech najdete v těchto článcích:
Víte, kde najdete všechny důležité informace o klíšťatech?
5 největších mýtů o klíšťatech
Kanabidiol spolehlivě pomůže jako podpůrný prostředek při léčbě lymské boreliózy
