Psychologové jsou toho názoru, že svěřovat se se svým trápením a starostmi deníčku je stejně účinné, jako plakat na rameni kamarádce. Je tu ale jeden velký rozdíl. Každá, i sebelepší kamarádka, má bez pochyb svých starostí dost a raději si popovídá s někým, kdo ji nezahrne ještě dalšími problémy. Tou zaručeně lepší volbou je psaní deníčku doma o samotě a s kamarádkou si raději zajděte do kina na nějaký pěkný veselý film.

V polovině 80. let provedl americký psycholog James Pennebaker zajímavou studii, která potvrdila, že psaní deníčku je velmi prospěšné pro naši psychiku. Účastníci tohoto experimentu měli za úkol psát si do deníčku každý den všechny nepříjemné věci, které se jim za ten den staly. Ukázalo se, že jim to velmi prospělo a účastníci jeho studie se cítili celkově vyrovnanější a více v pohodě, což poté ovlivňovalo i jejich fyzické zdraví. Lékaře navštěvovali daleko méně než ti, kteří si deníček nepsali.

Pannenbeker nebyl jediný, který dělal tyto studie, na jeho práci pak navázali další psychologové a došli k závěru, že psaní deníku podstatně zlepšuje a podporuje imunitní systém a pomáhá snižovat krevní tlak.

Tak pište, pište a pište… Aby vám to šlo lépe od ruky, kupte si nějaký pěkný sešit, nalijte si dvojku dobrého vína, zapalte si svíčku a začněte psát….

Ještě jedna rada pro začátek. Psychologové doporučují používat třetí osobu a nikoliv první, tedy „ona“ nebo „on“ místo „já“. Vytvoříte si tak od nepříjemných událostí větší odstup a nadhled.

Zdroj informací: James Pennebaker