Účinný lék na STRES je starý několik tisíc let. A perfektně FUNGUJE i dnes!

Jak zvládnout stres.

Revoluční metoda zvládání stresu vychází z buddhismu a do moderní západní medicíny ji přenesl profesor na Lékařské fakultě Massechusettské univerzity Jon Kabat-Zinn. Celosvětově uznávaná metoda vědomé všímavosti praktikovaná od 80. let minulého století už pomohla statisícům lidí vypořádat se se stresem a naučit se s ním žít. Můžete se ji naučit i vy.

Co je to vědomá všímavost podle Buddhy

Je to dovednost a určitý přístup k životu, který je starý několik tisíc let a je součástí buddhistické filozofie. Podle Buddhy se lidé trápí proto, že se chtějí prožívat jen pozitivní věci a nechtějí, aby někdy skončily. Na druhé straně se snaží vyhýbat všemu negativnímu, což je třeba bolest, smutek. Utrpení a ztráty patří k životu a nelze se jim vyhnout, což sice víme, ale přesto se je snažíme v životě vůbec nepotkat, když pak přijdou, způsobují nám stres. 

Bolest versus utrpení

Bolesti se tedy vyhnout nejde, ale můžeme se vyhnout utrpení, tak pravil Buddha. Utrpení pramení z touhy po štěstí a snaze se vyhnout všemu negativnímu. Pro lepší pochopení buddhismus obrazně přirovnává utrpení k prostřelení DVĚMA ŠÍPY

PRVNÍ ŠÍP je bolest a stres. Stres je v tomto případě to, co nemůžeme ovlivnit, smrt někoho blízkého, nemoc, ztráta zaměstnání, neshody v rodině, ale i stárnutí a problémy s ním spojené, které dolehnou na většinu lidí. 

Pak je tu DRUHÝ ŠÍP, a to je naše reakce na ten první, kterou ale můžeme ovlivnit svým postojem. Bohužel většinou reagujeme tak, že protestujeme, litujeme se, tvoříme si v mysli černé scénáře, máme obavy z budoucnosti nebo začneme pochybovat sami o sobě. Tím svoje utrpení násobíme místo abychom se ho snažili zmírnit. Ještě horší je, že v tomto stavu saháme i k alkoholu nebo jiným návykovým látkám. Ve výsledku tedy vše jenom zhoršíme, nabalíme na sebe další problémy, a hlavně nic neřešíme. 

Přijímání místo útěků

Buddhismus učí, že je důležité pochopit podstatu utrpení a naučit se bolest a ztráty přijmout místo, abychom před nimi utíkali. Sice se nelze zbavit prvního šípu, ale můžeme se zbavit toho druhého, právně změnou pohledu a našeho jednání. Když si připustíme, že negativní zážitky prostě k životu patří, nelze se jim vyhnout, postavíme se k nim čelem a přijmeme je, posunou nás dále a nedovolí nám se zaseknout a žít dále ve stresu, sebelítosti a negativních myšlenkách, což se samozřejmě časem odrazí v našem fyzickém zdraví. Čím dříve si toto moudré učení osvojíme a pochopíme jeho podstatu, tím dříve se dokážeme s životními nástrahami a těžkostmi vyrovnat.

Je také třeba pochopit, že svět kolem nás i my se neustále měníme. Tedy nic netrvá věčně, tedy ani zlé nebo dobé časy. Všechno časem pomine, tedy to dobré i zlé.

Celosvětově uznávaná metoda a revoluce vědomí

Prvním vědcem, který přenesl toto staré buddhistické učení do moderní západní medicíny byl profesor na Lékařské fakultě Massechusettské univerzity Jon Kabat-Zinn. V 80. letech minulého století vytvořil speciální program na zvládání stresu. Spojil ho s meditačním cvičením a jógou a za 8 až 10 týdnů by se člověk měl být schopen toto naučit. Na základě výzkumu pak bylo dokázáno, že metoda skutečně funguje a ti, kdož se kurzu účastnili, vykazovali skvělé výsledky po stránce duševní i fyzické. Jeho pohled na stres a program na redukci stresu je považovaný ve vědeckém světě za revoluci vědomí. Právě terapie založená na vědomé všímavosti je celosvětově uznávanou metodou.

Mohly by se vám líbit i tyto články:

Jak se dá naučit ŽÍT SE STRESEM a být šťastný, i když tu je s námi napořád?

Jste v zajetí SVÉHO STRESU? Netýká se to náhodou i vás?

STRES. Dá se s ním šťastně žít? Psychologové říkají, že je to jenom na nás!